Průzkum mezi fotbalisty: Finance a budoucnost po kariéře, díl druhý

Fotbaloví profesionálové & přístup k financím. Hlavní zjištění z průzkumu Hráčské fotbalové unie realizovaného se specializovanou agenturou Foresite Marketing. Díl druhý. „Pozor na to, s kým o penězích mluvíte a střezte se některých lidí, kteří vám chtějí s financemi radit,“ varuje hráče Milan Fukal z HFU. Co dělat po kariéře? „Každý není Pavel Nedvěd, aby se stal viceprezidentem Juventusu,“ říká Ondřej Herzán, jenž působil v Itálii.

Hráčská fotbalová unie provedla průzkum mezi profesionálními fotbalisty z české první a druhé ligy a českými hráči ze zahraničních soutěží. Hlavním tématem průzkumu byl přístup hráčů ke správě svých finančních prostředků, zejména s výhledem ukončení jejich profesionální kariéry a přípravu na „život po fotbale“. Realizace průzkumu se ve spolupráci s HFU ujala agentura Foresite Marketing, která se dlouhodobě zabývá oblastí výzkumu trhu. Průzkumu se zúčastnilo 107 hráčů ve věku od 19 do 35 let, nadpoloviční většina z nich působí v české nejvyšší fotbalové soutěži.

Velká část dotazovaných sděluje, že myslí na budoucnost po fotbalové kariéře a že nějakým způsobem spoří. 56% hráčů se pokouší investovat prostředky tak, aby jim v budoucnosti přinášely další zisk. Osobními rozhovory zástupců HFU v klubech s fotbalisty bylo ale zjištěno, že hráči používají marginálně tradiční spořící produkty jako penzijní připojištění či stavební spoření.

Co dělat po aktivní kariéře
U fotbalu chtějí zůstat skoro všichni… Většina v průzkumu dotazovaných hráčů uvedla, že i po konci kariéry plánují dále působit ve fotbalovém prostředí, pouze 17% respondentů se ho chystá opustit. Že není snadné najít ve fotbale práci, která by hráče živila naplno, potvrzuje i bývalý záložník pražské Sparty a Slavie Martin Abrahám (dnes pracuje v Armádě ČR): „Je to o kamarádství, vzájemných vazbách. Potvrzuji, že to prostě není snadné najít zajímavé dobře zaplacené místo ve strukturách fotbalu.“

Ondřej Herzán (na foto) působil profesionálně v italském fotbale. Hrál za Lecce, Hellas Verona a také za Spezia Calcio. „I v Itálii by bývalí hráči samozřejmě dělali nejraději dál ve fotbale. Jenže to je těžké, nepovede se to každému, stejně jako u nás. A není každý Pavel Nedvěd, aby se stal viceprezidentem Juventusu,“ říká záložník, který oblékal například dres Sparty a byl kapitánem Českých Budějovic.
„Kluci v Itálii na budoucnost po kariéře myslí, řekl bych víc než v ČR. V cizině hráč už v posledních letech svého aktivního fotbalového života absolvuje kursy na nižší trenérské licence. Poznal jsem zároveň několik spoluhráčů a vím i o českých hráčích, kteří se zapsali na jazykové kursy. Rozhlíží se po trhu. Jelikož se bavíme o Itálii – o silné fotbalové zemi, tak hráči mají výhodu u nového zaměstnavatele, protože je skoro každý zná. A taky se hodně snaží sami: někdo si otevře café-bar, druhý si koupí podíl v restauraci, další shání licenci na trafiku a jiný se zapojí do práce v rodinné firmě,“ popisuje Herzán.

Zdeněk Šesták, člen výkonného výboru HFU, který vede sportovní a marketingové semináře na Univerzitě Karlově: „V českém prostředí hraje důležitou roli to, že bývalý hráč nabízí kladné vlastnosti, které se hodí do práce. Disciplínu, cílevědomost, silné motivace, smysl pro fair jednání. Vůli prosadit se a být úspěšný, schopnost zapadnout do týmu. Tohle téma Hráčskou fotbalovou unii zajímá a snaží se připravit projekty rekvalifikace a nabídku konkrétních pracovních pozic, ze kterých si hráč po kariéře vybere to, co ho baví, k čemu má vztah.“

Konec zlatých časů?
Většina fotbalistů počítá s tím, že konec aktivní hráčské kariéry bude znamenat propad jejich příjmů. Celkem 21 % očekává výrazné snížení příjmů, 30% počítá s částečně sníženým příjmem.
A dalších 30 % hráčů věří, že jejich příjmy po konci kariéry budou stále srovnatelné. Pouze 19% dotázaných očekává, že se jejich příjmy po konci kariéry ještě zvýší.

Petr Salomon, vedoucí výzkumného týmu a majitel agentury Forsite Marketing:
“Optimističtější jsou ohledně svých budoucích příjmů zejména ti fotbalisté, jejichž fotbalové výdělky jsou průměrné nebo podprůměrné ve srovnání s ostatními profesionály v domácím fotbale. Věří, že po kariéře budou mít možnost si vlastní aktivitou vydělat více.”

„Padák z vlastních příjmů“ pro usnadnění dopadu po konci kariéry – to je ideální řešení
Hráčská fotbalová unie proto prosazuje vytvoření spořícího programu pro profesionální hráče, který jim usnadní finančně zvládnout konec aktivní kariéry a přechod do běžného posportovního života.
Komentář HFU: „Reálně s vyššími příjmy po kariéře operuje jen minimum bývalých profesionálních fotbalistů a většina z nich se setkává naopak s nutností zvyknout si na život s nižším příjmem. Velkou část fotbalistů, kteří si nevytvořili žádnou finanční rezervu, mohou reálně potkat závažné finanční problémy již velmi krátce po obdržení poslední výplaty. Proto HFU po diskusích s LFA a FAČR připravila parametry spořícího programu pro profesionální hráče – spořící fond HFU, který má pravidelným odkládáním procentuální části hráčových příjmů v průběhu kariéry, připravit půdu pro komfortní přechod do nové etapy jejich pracovního života. Tento princip spoření hráčů během aktivní kariéry funguje v zahraničí a i čeští fotbalisté, kteří v cizině působili, to sami poznali a těchto programů se účastnili.“

Výstupy z průzkumu publikoval Deník, více zde

Martin Slavík. Život brankáře po kariéře. Rozhovor zde.

Průzkum mezi fotbalisty. Hlavní zjištění, díl první.

Zpět na zprávy